Zdravim opet z Panamy, tentokrat z horskeho mestecka Boquete na Pacificke strane pohori Cordillera Central.

V Bocas del Toro jsme vcera dalsi pobyt definitivne vzdali a kdyz jsme se
probudili do dalsiho destiveho rana, rozhodli jsme se zbalit svych par
svestek a vyrazit na pevninu. Nase pani domaci se nam ani nedivila a vratila
nam 20 dolaru za noc, kterou jsme si predplatili a poprala nam hodne stesti
na ceste.
V pristavu jsme zasli do budky spolecnosti Maritime a za 3 dolary jsme si
koupili listek do Almirante, coz je male mestecko, ktere lezi primo naproti
souostrovi v male zatoce. Lod mela odplouvat v devet, ale asi se ji podarilo
naplnit pomaleji, nez bylo ocekavano, takze jsme ve skutecnosti vyrazili az
v deset. Plavba trvala asi 45 minut a zvlast na otevrenem mori s nami hazely
docela slusne vlnky. V zatoce uz byla hladina mnohem klidnejsi a tak jsme
nerusene pristali vedle nekolika drevenych chysi u jednoducheho betonoveho
mola.
Ted bylo treba najit autobusovy terminal, odkud bychom vyrazili dal - nasim
dalsim postupnym cilem bylo mesto David, ktere lezi na Pacificke strane a od Almirante je vzdalene asi 170km. Vyrazili jsme tedy s bagly na zadech smerem kamsi do mesta, kdyz nas zastavil asi desetilety klucik a presvedcil nas, at si vezmeme za 1 dolar taxi. Ne ze by cesta do korbe pick-upu na hromade baglu byla nejakym uzasnym zazitkem, nicmene brzy jsme se dostali do mista, kde uz cekal minubus smerujici prave do Davidu. Rychle jsme nastoupili a hned jsme vyrazili.
Z Almirante jsme jeli 64km podel karibskeho pobrezi po zbrusu nove krasne
silnici, takze cesta pekne utikala. U mesta Chiriqui Grande, ktere stale
jeste lezi na pobrezi, jsme udelali kratkou pauzu, kterou jsme s Michalem
vyuzili k obedu - dali jsme si dobre kuratko s ryzi. Porad nas otravovaly
mistni deti a kdyz jsme se od jidla zvedli a nastoupili zpet do minibusu,
peclive po nas nase talire "docistili".
Obed nas vysel na 2.40USD - michodem, jeste jsem se nezminil, ze tady v
Paname funguje americky dolar jako bezne platidlo. Mistni mena balboa se
prakticky nepouziva a my jsme se zatim setkali jen s desetaky, ctvrtaky a
pul balboami.
Cesta pres destem zmacene pohori Cordillera Central ubihala uz o poznani
pomaleji, vsak jsme taky museli vystoupat az nekam do 1900m. Cestou jsme
minuli nekolik sesuvu pudy, takze bylo zrejme, ze tady prsi opravdu hodne.
Brzy jsme ale prekonali hreben a pote, co jsme projeli po hrazi jezera
Fortuna, se zacalo pocasi radikalne menit. Inu Pacificka strana...
Mraky zustaly viset na vrcholcich hor a pred nami se objevila modra obloha a
obrovska rovina. I v minibusu se najednou oteplilo a hned se hodila i
klimatizace :-))) Kdyz jsme se ocitli na nasi stare zname interamerikane a
odbocili smerem do Davidu, zvedl se nas pruvodci, ktery stal celou cestu u
dveri dirigujice nastup i vystup, a zkasiroval nas. Cesta nas kazdeho vysla
na 7 dolaru.
V Davidu - nejvetsim meste a stredisku cele zapadni Panamy - jsme byli pred pul treti. Nas prestup na autobusovem nadrazi byl natolik bleskurychly, ze jsme zde stravili asi tak dve minuty. Vyndali jsme si z minibusu bagly a
nechali si ukazat smer, odkud jezdi minibusy sem do Boquete a nez jsme
stacili prelouskat, co nam nas pruvodci spanelsky vlastne vypravel, stali
jsme pred jinym minibusem a jeho pruvodci uz na nas volal: Boquete?Boquete?
Rychle jsme tedy hodili bagly na strechy a uz jsme vyjizdeli...
Cestou se nam naskytaly prvni krasne vyhledy na zdejsi sopku Baru, ktera je
zaroven nejvyssi horou cele Panamy (meri 3475m). Cesta trvala hodinku a
stala nas 1.20dolaru. Za drobneho mrholeni jsme vysedli tady v Boquete, coz
je mestecko s asi 3000obyvateli. Je docela uhledne a cele ho obepinaji kopce vcetne Baru. Odpoledne je tradici, ze vitr prinese z hor drobne mrholeni, ale jinak je tu spis modra obloha, sviti Slunicko a tudiz je tu i celkem
teplo...
Ubytovali jsme se v penzionu Marilos kousek od centra. Pokoj nas stoji 9.90
dolaru, ale mame jen spolecne sprchy - ovsem s teplou vodou. Po kratke
obhlidce mesta a nakupu (michodem banany tu stoji jen 0.05 dolaru, coz je
asi 60 haleru :-))) jsme zasli na veceri do mexicke restaurace, kde jsme
vyzkouseli buritos - placky plnene masem - a dalsi zdejsi pivko Panama.
Dnes jsme vyrazili na turu po okolnich kopcich a musim konstatovat, ze jsme
dnes nachodili snad 20km a na konci jsme uz mysleli, ze nam upadnou nohy.
Odmenou nam bylo nejen krasne slunecne pocasi, ale hlavne nadherne vyhledy na Boquete se sopkou Baru v pozadi. Zdejsi zahrady jsou opravdu neuveritelne barevne a roste v nich spousta krasnych kvetin. V okoli je samozrejme i spousta kavovych plantazi, rostou tu pomerance i banany. No, opravdu bylo co fotit a natacet...
Po uvodnim okruho po okolnich zahradach jsme sestoupili zpet na okraj
Boquete a zamiri jsme smerem k dalsim kopcum k chodniku kecalu (sendero los Quetzales), coz jsou zdejsi ptaci s takovou chocholkou. Jenomze chodnik - ona je to spis takova horska stezka - je od Boquete pekne daleko, takze jsme dosli jen na jeji zacatek a zadneho kecala jsme bohuzel nevideli. Zato jsme mijeli dalsi kavove plantaze a take tok zdejsi drave ricky Cardery. Na
okolnich kopcich je spousta policek, ktera maji opravdu znacne prikry spad,
takze kdyz tam rolnik pri sklizni zakopne, tak se pravdepodobne skutali o
nejakych par desitek metru niz. Take jsme cestou narazili na nekolik chudych drevenych chysi, kde mistni deti skemraly, at jim dame nejake jidlo. Tak jsem se s nima podelil o susenky - rvali se o ne, jako by tyden nejedli. Cestou jsme jeste minuli jeden pekny vodopad a vratili jsme se celi uchozeni sem do Boquete. Za chvili zase vyrazime nakem na veceri - dneska si rozhodne zaslouzime poradny nasup :-)))
Zitra zdejsi prijemne mestecko opustime a vydame se dal na vychod do dalsiho horskeho mestecka, ktere se jmenuje El Valle - ziji tam v okoli tamni zlate (jedovate) zabky a maji tam dokonce ctverhranne stromy. A co je hlavni, v nedeli se tam kona tradicni indiansky trh, na kterem samozrejme nemuzeme chybet. No, a potom uz zamirime do Panama City, kde stravime posledni tyden nasi cesty vyletovanim po okoli a koupanim v Pacifiku.

To je zatim z Panamy vse.
Zatim posilam pozdravy ze zapadopanamske vrchoviny plne Slunicka!

Pavel