| Střední
Amerika 2004 ... ZPRÁVY Z CESTY - Kostarika,
Manuel Antonio 2.3.2004 |
Posilam pozdrav z pobrezi Ticheho oceanu!
Vcerejsi presun probehl nad ocekavani hladce. Ze Santa Eleny jsme
vyrazili
uz v sest. Pred tim jsme zase nakoupili v pekarne snidani - samozrejme
ananasovy strudl - a vyrazili jsme. Bohuzel autobus byl urcen mnohem
uzsim
lidem, nez jsme my. Byl to totiz stary skolni autobus kdesi z USA
a na jedne
strane (napravo) jsme sedeli dva, pak byla ulicka a nasledovala
trojsedecka.
Tim padem musela byt vsechna mista mnohem uzsi nez obykle, takze
jsem ja
osobne mel jednu nohu hodne v ulicce :-)
Autobus byl uz ze Santa Eleny dost zaplneny a to jsme jeste cestou
nabirali
mistni. Silnice byla stale prasna a kamenita stejne jako v okoli
rezervace
Monteverde, ale aspon v ni nebyly zadne vymoly. Krasne vyhledy do
udoli nam
tech par nadskoceni boheate vynahradily.
Po asi 90 minutach nasledovala prestavka, behem ktere jsem natocil
jednoho
leguana a s Michalem jsme pojedli zakoupeny strudl z pekarny. Asi
po dvou
hodinach jizdy jsme konecne najeli na interamericanu, ktera je asfaltova,
tak uz cesta utikala mnohem rychleji. Do mesta Puntaremas jsme dorazili
po
necelych trech hodinach jizdy pred devatou hodinou. Pred mestem,
ktere lezi
na brehu Ticheho oceanu, se projizdi po takove hrazi - samotne centrum
mesta
totiz lezi na velkem poloostrove. Z hraze jsme mohli nejen poprve
vychutnat
vyhledy na ocean, ale take na pohori, ktere jsme prave opustili
a take na
mracna, ktera se na vrcholcich techto hor stale drzela...
Jestlize v Santa Elene neustale mrholilo, v Puntarenas nas privitalo
Slunicko a modra obloha. Teplota se vysplhala nad tricitku a tak
nase bundy,
ve kterych jsme cestu zacali, hned putovaly do baglu, stejne jako
spodni
casti kalhot. Celkem rychle jsme nasli zastavku autobusu, ktere
miri sem na
jih - je totiz na nabrezni promenade Paseo de los turistas. Autobus
do
Queposu - naseho dalsiho postupneho cile - jel v 11 hodin, takze
jsme meli
cas na par fotek a zaberu. Dali jsme si take prvni kokos (150colonu)
a v
jedenact hodin jsme nastoupili do mnohem modernejsiho a prostornejsiho
autobusu, ktery smeroval na jih.
Pruvodcimu jsme zaplatili 2USD a vyrazili jsme. Chvili jsme jeli
vnitrozemim, kde jsme prejeli pres reku Rio Tarcolos. Zapamatoval
jsem si ji
proto, ze z mostu byli videt tri vzostli krokodyli, kteri se vyhrivali
na
brehu. Dale jsme minuli mesta Jaco i Parilla a zhruba ve 13.40 jsme
dorazili
do Queposu - mesta se 13 000 obyvateli, ktere je asi nejvetsi v
celem
zdejsim primorskem okoli. Zustat se nam tam ale nechtelo, protoze
je tam
prilis zivo a plaze nic moc. A tak jsme v 11 hodin nasedli do autobusu
sem
do Manuel Antoniua (100colonu), coz je vesnicka asi 7km jizne od
Queposu. Je
tu par hotylku a restauraci a predevsim vstup do stejnojmenneho
narodniho
parku.
Hned u aurtobusu se Michal seznamil s Enriquem, coz je takovy mistni
typek,
ktery nas zavedl do bungalovu Cabinas Hermanos Ramirez, kde jsme
se take
ubytovali. Mame takovy pokojik se sprchou a terasou, cele je to
ukryte pod
palmami asi 50m od plaze. Pokoj nas kazdeho vychazi na 12 dolaru,
coz je
zatim nejvic, co jsme na ceste platili, ale na druhou stranu neni
Manuel
Antonio zadne levne misto a hlavne jsou tu pekne plaze. A tech 12
dolaru
zase neni tak moc. Rovnou jsme zaplatili 4 noci, takze tu zustaneme
az do
patecniho rana!
V nasi zahrade to pekne zije, jsou tam opice, jesterky a take tu
poletuji
kolibrici. Vecer jsme si dali prvni koupel v Tichem oceanu. Vlny
byly super
a voda akorat! Vecer jsme si dali v restauraci casados - ja kureci
a Michal
rybi. K tomu pivko a otestovali jsme i zdejsi pinacoladu :-)))
Na dnesek jsme naplanovali navstevu narodnoho parku Manuel Antonio.
Park se
nachazi hned vedle vesnicky na brehu oceanu. Je to takovy prales,
ktery
obkopuje asi 4 plaze. Vstupne cini 7 dolaru a musim rict, ze to
rozhodne za
ty penize stalo. Stravili jsme v parku vice nez sest hodin a krome
tradicnich jesteru a opic - kapucinu - jsme konecne mohli pozorovat
taky
lenochody! Tezko se v korunach stromu hledali, ale nakonec jsme
jich videli,
nafotili a natocili asi sest! No, uz jsme se bali, ze krome nas
dvou uz
zadne jine lenochody v Kostarice neuvidime :-)))
V parku bylo i nekolik peknych vyhledu na ocean a i tamni plaze
jsou moc
pekne - na jedne z nich jsou dokonce sprchy, takze se tam da i koupat.
Cestou na hlavni vyhlidku nam delal pruvodce nejaky kolouch - strasne
se ho
baly zdejsi opice. Kdyz jsme je tocili, tak najednou utekly na strom
a
zacaly prskat - po ceste sel kolousek :-)) ten s nami sel nakonec
i na
vyhlidku a jeste kus zpatky... cestou jsme jeste narazili na zdejsi
mravence
Ata a take na prasatko Pekari.. No, zvirat jsme dnes videli pozehnane.
Zaver
obstaralo opet nekolik krasnych leguanu.
Po dlouhe ture, behem ktere jsme vypotili peknych par litru, samozrejme
musela nasledova koupel ve velkych vlnach Ticheho oceanu a na terase
naseho
bungalovu jsme si dali zaslouzene pivko. Ted tady v kavarne cekam
na Michala
a vyrazime na veceri.
Zitra jsme si na rano nordinovali koupel a behem dne se asi zajedeme
na
chvilku podivat do Queposu, kterym jsme vcera jen projeli. Jinak
nas tu
vlastne ceka odpocinek a koupani - tady aspon na chvili opravdova
dovolena
:-)))
V patek se vratime do San Jose, dojdeme si hlavne vyzvednout penize
za
zrusenou letenku do kancelare Mexicany a projdeme zbytek mesta.
V sobotu
bychom radi vzrazili na vulkan Irazu. Zatim nam vse vychazi podle
planu, tak
snad nam to i v dalsim prubehu cesty vydrzi. Ze San Jose pak zkusim
poslat
zase nejake fotky - tady bohuzel maji pouze Win98, tak by bylo pripojeni
fotaku zbytecne problematicke...
To je zatim vse, posilam vam do Evropy trosku toho kostarickeho
tepla a
zdravim od Ticheho oceanu
Pavel
|
















Cestopis
ve formátu doc (zip - 32kB) |
|