Posilam opet pozdrav z kostarickeho hlavniho mesta

Vcera jsme datlovali mail z internetove kavarny v centru mesta a dneska jsem
se pripojil primo v nasem hotelu La posada de don Tobias, ve kterem dnes
stravime uz treti noc.
Vcera jsme uspesne stornovali "vynucenou" letenku u Mexicany San
Jose-Panama, bohuzel penize dostaneme zpet az pristi patek, ale to nam zase
tolik nevadi, protoze se ted chystame na sever a do San Jose se stejne zase
vratime. No, hlavne, ze jsme prekonali stredoamerickou byrokracii :-)
Vcera jsme poprve otestovali i zdejsi restaurant - vyzkouseli jsme kure na
kari a bylo to moc dobre, takze v podobnem "testovani" budeme i nadale
pokracovat. Jidlo stalo 1.800 colonu (1dolar=425colonu, 100colonu=6kc) a
byla toho pekna hromada.
Vcera Vecer jsme prisli na dalsi drobny problem - nefunguje nam redukce ze
110V na 220V, coz znamenalo, ze nemuzeme pouzivat nabijecku na tuzkove
baterie - kamere nastesti 110V nevadi a sve baterky nabiji bez problemu.
Nastesti jsme tento problem eliminovali pred nekolika chvilemi nakupem
zdejsi nabijecky - neverili jsme, ze se nam to povede, ale nejen, ze jsme se
doptali na prislusny obchod, ale kyzenou nabijecku tam skutecne meli - stala
v prepoctu asi 700kc (12.900colonu) a jsou k ni i 4 baterie 2100mA, tak budu
mit aspon zalozni nabijeci baterky. Docela jsme si oddechli a fotit muzeme,
co nam budou nase zasoby pameti staci :-)
Ted k dnesku - dnes jsme se vydali na prvni vetsi vylet. vstali jsme brzy -
on to tady neni zase takovy problem, San Jose se probouzi okolo 4 hodiny
ranni - a v 6.30 jsme odjizdeli minibusem od hotelu. Vydali jsme se okolo
letiste do mesta Alajuela, kde jsme projeli okolo pomniku presidenta Juana
Santamarii a pokracovali jsme vstric k vulkanu Poas. Cestou jsme se
zastavili na kavove plantazi, kterou obsluhovali brigadnici z Nikaraguy.
Behem dalsiho stoupani na vulkan se nam naskytali krasne vyhledy na dalsi
sopky v okoli - Barva, San Isidoro a take na Irazu, kam se chystame pristi
tyden, az se sem zase vratime.
Po nekolika kilometrech nasledovala zastavka na snidani. Konecne jsme
vykouseli kostaricke gallo pinto - tedy osmazenou ryzi s fazolemi, vejci,
smazenym bananem (!!!) a toustem. Nezda se to, ale je to moc dobry!!!
Po asi 30 minutach jizdy jsme konecne dorazili pod vrchol Poasu. Navstivili
jsme male muzeum a po chodniku, ktery vede napric dzungli, jsme se presunuli
k asi 600m vzdalenemu krateru. Vyhled z Poasu byl opravdu nadherny! Krater
ve vysce 2704m je 1300m dlouhy a 300m hluboky. Na jeho dne se nachazi mala
laguna a na nekterych mistech unika sira. Pekny vyhled byl i do udoli na
severozapade masivu. Hlavne nam pralo pocasi - nebyva zvykem, aby bylo na
vrcholku slunecno a teplo.
Z vulkanu jsme se presunuli do provincie Heredia, kde stale na uboci Poasu
lezi zahrady vodopadu La Paz. Jedna se velke udoli s mlznym pralesem, kterym
proteka drava ricka La Paz. V jednom useku vytvari ctyri velke kaskady, kde
voda postupne pada do hloubky 20-37m. Ale nejsou tu jen vodopady - navstivi
jsme i motylii volieru (nebo jak se takove zarizeni jsmenuje) a take krmitka
kolibriku. A samozrejme jsme fotili a tocili naplno. I kdyz natocit
kolibrika neni zadna sranda...
Od kolibriku vede chodnicek napric pralesem prave ke zminemym vodopadum.
Kaskady konci vodopadem La Paz, pod kterym reku preklenuje novy most, ktery
nahradil puvodni dreveny, jez stale jeste lezi zhrouceny v rece...
Odtud jsme se presunuli do zdejsi restaurace, kde jsme meli obed - nabrali
jsme si dle libosti ryzi, kureci maso v tomatove omacce, zeleninu a
samozrejme nechybely ani smazene banany. Mimochodem, pod Poasem dokonce
prodavali bananove chipsy!!!Inu jsme holt v bananove republice :-))))
Z mlzneho pralesa jsme zamirili na delsi prejezd do narodniho parku Braulio
Carillo do vesnice Puerto Vijecho de Serapiqui. Proteka tudy ricka
Serapiqui, po ktere jsme podnikli maly lodni vylet za zdejsi zvirenou. Nas
kormidelnik nam vzdy zastavil, kdyz nejakeho toho tvora spatril na brehu a
tak jsme meli to stesti, ze jsme videli velke leguany, krokodyla, baziliska,
par ptaku a opice! Opet jsme vse radne vyfotili - zvlast Michaluv 10ti
nasobny zoom se osvedcil - a natocili...
Tim nas vylet skoncil. Od ricky Serapiqui, ktera proteka karibskou nizinou,
jsme se pres horsky masiv a narodni park Braulio Carillo presunuli zpet do
San Jose. Cestou jsme projeli tunelem Zurqui - coz nas pruvodce oznacil za
nejkratsi a zaroven nejdelsi tunel v Kostarice - je pry totiz jediny - a
minuli reku Rio Chiripo. Pred San Jose jsme kratce uvizli v dopravni zacpe a
v pul seste (jsme za vami 7 hodin pozadu) jsme stali pred hotelem.
No, vylet to byl poradny a rozhodne stal ze to! Snad se i dalsi vylety
takhle vydari.
Pocasi je zatim idelani, i kdyz misty dost teplo - obzvlast v karibske
nizine to byla docela sauna, ale i tady v San Jose 1100m nad morem mame pres
den 30stupnu...
Zitra se presuneme na sever do La Fortuny pod vulkan Arenal. Autobus odjizdi
z terminalu, ktery je hned vedle naseho hotelu a cesta by mela trvat asi 4 a
pul hodiny. Pozitri navstivime Arenal a take bychom radi do narodniho parku
Cano Negro.
Snad bude mozne i z La Fortuny par radek napsat.

Zatim posilam pozdravy z Kostariky!!!

Pavel